Archive

Critical Notes

I mentioned Charlie Kaufman when I wrote about characters of American Hustle (YES, I am SO quoting myself right now!).
To become a slightly more believable and concrete, I watched most of his films again so that I could explain what exactly I meant by that ‘modernity’ I was talking about. Turns out that it is something embarrassingly different from what I first thought. Well, WHATEVER! Here it is.

Read More

Chtěl bych psát o digitální technologii ve filmu. Někdo, kdo se nezabývá filmem do větší hloubky, se může ošívat a vymlouvat, že je to věc příliš technická, nebo nedůležitá. Ale digitální technologie s sebou nese důsledky, které ho přímo ovlivňují, stejně jako nejspíš kohokoliv kdo žije v globální technické civilizaci. Některých těch důsledků si lidé budou vědomi, některých možná ne. Proto chci shrnout základní údaje o tomto problému, bez historických fakt a filozofických přesahů. Neboť pro samotnou existenci digitální technologie a její případný vývoj je nezbytné, aby si ji byli vědomi ti, kdo ji budou tvořit, to jest, v této době, všichni a každý do jednoho.

Read More

Film Eyes Without a Face (1959) by Georges Franju rouses different kinds of uneasiness, from immediate shocks of gory images to intrinsic anguish coming from more or less hidden suffering of characters. One scene presents this scope the most wholly and also stands out due to its stylistic features. It shows young woman Christiane after her father, famous doctor, tried to transplant her face destroyed in a car accident and did not succeed. The documentary approach to fictive diegesis applied in the scene brings a new sense of reality into the story. The method also conceals most of the emotions and thoughts going behind what we see, and draws all humanity from the creator-work relationship of main characters. It reminds the act of a cinematic violation, gaze of the camera invading into a woman’s privacy that Joan Hawkins discusses on the example of Rape (1969). My analysis should describe these aspects of the scene more deeply and show how they can affect the audience.

Read More

Fantastický pan Lišák (2005) je animovaný film se zvířátky, a proto může budit dojem jednoduchého filmu bez hlubšího smyslu a pečlivější charakterizace postav než má Hledá se Nemo (2003). Roald Dahl, autor knižní předlohy, ale pěstoval jiný druh pohádek než prefabrikované zápletky ospravedlňující barevné dno mořské, a jeho Fantastický pan Lišák je, jak vysvětluje Paul Jaussen, portrétem britského industrializovaného venkova.1 Stejně tak režisér Wes Anderson si udržuje ve svých filmech specifická témata nehotové dospělosti a pošetilé touhy ovládat ostatní. Lišák reviduje Dahlův příběh vzhledem k současnější situaci, zkoumá problém divoké přirozenosti, pracuje se žánrovými konvencemi, a při bližším zkoumání se tak stává filmem, o kterém lze přemýšlet do značné hloubky.

FMF5

  Read More